Česká rada dětí a mládeže se podílela na organizaci Evropské konference mládeže

Diskuse na konferenci byly založené na příkladech dobré praxe předložených národními pracovními skupinami pro pro dialog s mládeží (příklady dobré praxe pro ČR). Hlavním smyslem aktivit na konferenci bylo zjistit, které faktory dělají právě tyto příklady dobré praxe těmi úspěšnými.

Na organizaci konference se podílelo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Dům zahraniční spolupráce a Česká rada dětí a mládeže. ČRDM byla garantem obsahové části konference. 

Snažili jsme se konferenci postavit tak, aby byli mladí lidé opravdu co nejvíce součástí všech procesů a aby mohli co nejvíce času věnovat práci a diskusi mezi sebou i s lidmi s rozhodovací pravomocí. Proto byly hodně zkráceny projevy a naopak posíleny pracovní skupiny. Do programu jsme zařadili také “ranní dialog”, kde se jednotlivé delegace seznamovali se situací v konkrétních zemích, na který navazovat “odpolední trh”, kde si navzájem prezentovali své příklady dobré praxe a diskutovali o nich. To je společně se skvělou souhrnnou prezentací výzkumníků mělo připravit na práci ve skupinách, kde analyzovali faktory úspěchu i překážky toho, proč něco někde fungovat může a jinde ne. 

Zahájení konference

V úvodu konference zazněl projev Ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Vladimíra Balaše, a generální ředitelky pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu v Evropské komisi, Themis Christophidou. Kristýna Jelínková, členka představenstva České rady dětí a mládeže, připomněla, že bychom měli ještě více směřovat evropské hospodářství a energetiku k udržitelnosti, a využít k tomu i kontext vzniklé krize. Slova se také ujala Nadia Malovana, tajemnice pro humanitární záležitosti z Velvyslanectví Ukrajiny v Praze, která vyjádřila poděkování za podporu ze strany České republiky vůči uprchlíkům z Ukrajiny a zdůraznila důležitost účasti ukrajinských zástupců mládeže na konferenci. Další ukrajinskou zástupkyní pak byla Natalia Schevchuk, předsedkyně Národní rady mládeže Ukrajiny, která mluvila o úloze mládeže v boji za evropské hodnoty a mír. Připomněla delegátů konference, že mladí lidé hrají důležitou roli inovátorů. 

Na panelu, který po úvodním bloku konference následoval, měla Česká rada dětí a mládeže další zastoupení v podobě předsedy Aleše Sedláčka, který zdůraznil význam neformálního vzdělávání pro inkluzi a také potřebu propojení formálního a neformálního vzdělávání.

Delegáti a práce ve skupinách 

Konference se účastnily delegace ze všech členských států EU - každá z nich měla zastoupení v podobě tří mladých lidí a dvou ministerských delegátů. Mimoto byli zapojeni i mladí lidé mimo členské státy (např. Ukrajina) a také zástupci nadnárodních organizací mládeže z Evropy (např. WOSM, ESU či YMCA). Delegáti se v průběhu konference účastnili pracovních a kreativních skupin organizovaných podle dílčích témat 9. cyklu Dialogu EU s mládeží: 

• Informace a vzdělávání
• Aktivita a vliv mladých lidí
• Environmentální politika
• Mobilita a solidarita
• Přístup k infrastruktuře

A jaké jsou závěry těchto skupin? Účastníci identifikovali tyto faktory úspěchu, které přispívají k vytváření dobré praxe v oblastech udržitelnosti a inkluze: 

• Nízké prahy pro účast v projektech a iniciativách - mělo by být co nejjednodušší pro každého mladého člověka se jich účastnit. Je tedy potřeba minimalizovat překážky, které brání jejich vstupu. To se týká projektů pro mládež, vzdělávacích programů i mechanismů občanské a politické participace.
• Přístup k důvěryhodným informacím - zajistit, aby všichni mladí lidé (včetně těch, kteří k tomu mají méně příležitostí) rozuměli tomu, jak se přijímají politická rozhodnutí a znali vědecky podložená fakta o udržitelnosti a životním prostředí.
• Přístupné a atraktivní komunikační a informační kanály – používat takový styl  komunikace a informační kanály, aby se rozšířila co nejvíce diverzita mladých lidí, kteří jsou zapojeni.
• Mechanismy politické participace, které nutí osoby s rozhodovací pravomocí k odpovědnosti – zajistit, aby osoby s rozhodovací pravomocí jednali na základě sdělení mladých lidí. Mechanismy participace, které fungují průběžně s právní podporou jsou nezbytné k tomu, aby mladí lidé mohli plně ovlivňovat programy udržitelnosti a inkluze.
• Meziresortní prosazování investic do udržitelné infrastruktury – tvůrci politik pro mládež mají omezený vliv na ekonomickou a environmentální politiku. Proto musí být dobrá praxe založena na mechanismech zapojení mládeže, které fungují napříč resorty a umožňují mladým lidem přístup k lidem s rozhodovací pravomocí v těchto oblastech politiky.
• Meziresortní a mezigenerační politický dialog – oblast udržitelnosti a programy začleňování nejsou „problémy mládeže“, ale spíše problémy, které ovlivňují celou  společnost. Dobrá praxe proto vyžaduje mezigenerační dialog, do kterého se zapojí názory všech generací v oblastech udržitelnosti a inkluze.
• Infrastruktura vhodná pro mládež, která má dostatečné zdroje –  mládež může značně přispět k agendě udržitelnosti a inkluze, aby se umožnilo šíření osvědčených postupů v těchto oblastech.

Mladí lidé také diskutovali o podpůrných mechanismech umožňujících rozvoj dobré praxe. Zde jsou ty, které nejčastěji uváděli účastníci konference:

• Posílit přístupy a výzkum založený na důkazech – konzistentní, transparentní a systematické monitorování a evaluace jsou klíčové procesy, které pomáhají zavést osvědčené postupy. To vyžaduje spolupráci mezi pracovníky s mládeží, tvůrci politik, výzkumníky i experty na jednotlivá témata.
• Posílit práci s mládeží – zvýšení počtu pracovníků s mládeží, zlepšit přístup k financování, zvýšit obecné schopnosti a kapacity pracovníků s mládeží podporovat mladé lidi, aby se zapojili do programů udržitelnosti a integrace.
• Podporovat smysluplnou politickou participaci mládeže – podpora participace mezi mladými lidmi a budování propojení mladých lidí a tvůrců politik ve všech oblastech. Podpora transparentnosti a odpovědnosti za účast mládeže prostřednictvím zpětné vazby. Přístup do míst konání a přímé zastoupení mladých lidí v rozhodovacích orgánech.
• Využít potenciál formálního vzdělávání - je třeba posílit občanské a politické vzdělávání ve školách, protože obojí představuje podpůrné mechanismy, které umožňují vznik dobré praxe.
• Vytvořit propojenou udržitelnou infrastrukturu – umožnit mladým lidem dělat smysluplné volby udržitelného životního stylu.

A co dál?

Z konference vznikla podrobná zpráva, která je v anglickém jazyce ke stažení níže. Každý si z konference mohl odvést něco svého - inspiraci, kontakty, výstupy. Jedno je ale jisté, Evropská konference mládeže v Praze nebyla poslední, jelikož je součástí 9. cyklu Dialogu EU s mládeží. Česká republika navázala na Evropskou konferenci mládeže ve Štrasburku a v březnu 2023 bude na švédském předsednictví, aby navázalo na naši konferenci. Jsme rádi, že můžeme díky červnové zkušenosti předat dál doporučení a rady, jak úspěšně konferenci mládeže uspořádat.

Výsledky konference, tedy hlas mládeže a také závěry diskusí mladých lidí s lidmi s rozhodovací pravomocí, se promítnou do návrhu Závěrů Rady a také do zprávy z konzultací. Již nyní pracujeme v rámci předsednického tria na tom, co skutečně dělat dál. Jak využít výsledky, jak se poučit z příkladů dobré praxe a jak nechat názory a postoje mladých lidí promítnout se do politik mládeže na všech úrovních. K tomu připravujeme i otevřený webinář pro všechny členské státy EU, který se bude konat na konci října. Je třeba, aby práce mladých lidí nebyla jen diskusí bez reálného dopadu. Děkujeme všem, kteří se dosud zapojili a kteří pomohli. Další výzvy a možnosti přijdou co nevidět a my se těšíme na další spolupráci.