Michaela | 11. 2. 2015 17:05
Debata v Brně přinesla jedno zajímavé zjištění. Přečtete si krátké shrnutí akce a dorazte na debatu do Olomouce nebo Prahy.
V úterý, 27.1. 2015, proběhla na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka v Brně první ze tří diskuzí pořádaných Národní pracovní skupinou pro strukturovaný dialog s mládeží . O čem se diskutovalo?
Téma znělo **„Školy, politická participace a občanské vzdělávání“**. Hosté, kteří na toto téma pohovořili, byly **Barbora Antonová z brněnského hnutí Žít Brno** a pak zprostředkovaně **Zdenka Dubová z občanského sdružení Mezigenerace**, která vzhledem ke své nemoci zaslala alespoň video z projektu vzniklé ve spolupráci s Městským parlamentem dětí a mládeže.
Diskuze se zúčastnilo 40 mladých lidí, včetně zástupců z Městského parlamentu dětí a mládeže i Krajského parlamentu dětí a mládeže Jihomoravského kraje. Účastníci byli v úvodní části seznámeni s konceptem strukturovaného dialogu i s termíny občanského vzdělávání a participace. Poté přišla na řadu Barbora Antonová, která hovořila o občanském aktivismu a jeho roli v politice.
A pak už se „jen“ diskutovalo.
> A k čemu mladí lidé dospěli?
Zajímavým postřehem diskuze ve všech otázkách týkajících se občanského vzdělávání a debat o politice je, že mladí lidé vnímají jako samozřejmost diskuse o politice u nich doma. To znamená, že se téměř nezabývali konceptem občanské výuky na školách, ale věnovali mnohem více času rozboru situace v rodině. Výsledkem bylo, že hlavním „učitelem“ občanského vzdělávání by měla být rodina a nejbližší okolí, neboť to jsou lidé, se kterými se setkávají každý den a nejvíce je ovlivňují a podněcují v rozvoji. Z rozpačitých reakcí některých účastníků však šlo rozpoznat, že se tak u nich doma neděje, i když s názorem souhlasí.
Další zajímavý postřeh přinesla otázka týkající se podpory mladých lidí v jejich občanských a politických aktivitách. **Z okruhu osob mladých lidí, po kritické úvaze, jsou oporou pro mladé v jejich participaci jen spolužáci, kamarádi a dětské parlamenty**. U všech ostatních aktérů, včetně rodiny, učitelů, vedení školy či politiků neshledali mladí přílišnou aktivní podporu jejich participačních aktivit.
Celá diskuze proběhla v přátelském duchu a i když se účastníci ze začátku ostýchali vyjádřit svůj názor, nakonec přeci jen předali Národní pracovní skupině zajímavé podněty ke zpracování.
