Evropská konference mládeže v Košicích 2016: politická participace mladých Evropanů v praxi

Svůj pohled na EUYC a výzvy z ní plynoucí přibližuje delegátka za mládež Pavla Hosnedlová.

4 dny usilovného jednání, panelových diskusí s experty a policy-makery z institucí EU i neformální setkání při coffee breaku či kulturním programu. Taková byla druhá konference 5. cyklu Strukturovaného dialogu s mládeží, která probíhala od 3. do 6. října 2016 v Košicích v rámci předsednictví Slovenské republiky v Radě EU. Každý členský stát Evropské unie (EU), vybrané kandidátské země EU (Albánie, Černá Hora, Makedonie a Srbsko) a státy Evropského hospodářského prostoru vyslaly své delegáty, jak na ministerské úrovni, tak z řad mládeže, aby se podíleli na vytváření 16 doporučeních adresovaných Radě ministrů EU. Ta jsou založena na šesti prioritách, jež byly formulovány na předchozí Evropské konferenci mládeže v Amsterodamu na jaře tohoto roku, a následně diskutovány během konzultacích s mládeží v jednotlivých participujících státech.

Expertní debaty během zahajovacího a závěrečného dne se zabývaly současnými výzvami, kterým mladí lidé čelí v rozmanité Evropě, a dobrovolnictví jako neúčinnějšímu nástroji pro rozvoj kompetencí mladých i pro jejich boj s radikalizací. Vystoupil zde například *Jens Nymand-Christensen z Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělání a kulturu, který ve své řeči mluvil o nedávném projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, uprchlické krizi v Evropě či ruské agresi na Ukrajině, a podpořil větší zapojení mladých lidí do společnosti skrze solidaritu a dobrovolnictví. Svůj projev také pronesli zástupci Evropského fóra mládeže (European Youth Forum) či předsedajících slovenských úřadů.*

Nabitý program doplnily příspěvky a poslání pozvaných mladých lidí z Evropy s odlišnými životními zkušenostmi, které jim jistým způsobem změnily život. Slovenská zpěvačka Celeste Buckingham, ač mladá imigrantka z Íránu a přesto všemi uznávaná, například povzbudila mladé lidi, že „mohou být úspěšní bez toho, aby se museli vzdát svých hodnot či být někým, kým nejsou“. Albánský migrant (původem z Rumunska) zase popsal svůj nelehký studentský život, během něhož si musel vydělávat, aby se mohl dále vzdělávat a dělat to, co ho naplňuje. Jiná poselství se zase zaměřila na multikulturní a inkluzivní společnost a s tím spojenou nesnášenlivost většin vůči menšinám.

> Nebylo to nic jednoduchého, protože každý měl svůj názor, každý zastával jinou národní pozici

V rámci osmi tematických pracovních skupin, do nichž byli delegáti rozděleni, a které byly vedeny facilitátory, se projednávaly výstupy z národních konzultací, stanoviska a priority jednotlivých států, a na základě toho se postupně krok za krokem vytvářela dílčí doporučení pro Radu EU. Nebylo to nic jednoduchého, protože každý měl svůj názor, každý zastával jinou národní pozici, a přijímání kompromisů na úkor vyčlenění dle mého názoru podstatných návrhů, bylo často obtížné, avšak nevyhnutelné, vzhledem k omezenému počtu doporučení, která musela být přijata (pouze 16). Navíc, jednotlivá doporučení v rozsahu jednoho odstavce musela mít přesnou formu, bohužel často s použitím vágních a striktních výrazů. Takže ačkoliv jste měli nápadů plnou hlavu, nakonec bylo stejně v několika případech přijato doporučení s podobnými frázemi typu „podporovat mladé lidi“, „vyzývat vlády členských států a instituce EU, aby se zabývaly jistou činností“, a podobně, nicméně bez konkrétních prostředků, jak takových cílů dosáhnout. Z tohoto hlediska jsem byla z konečného výsledku do jisté míry zklamaná. Co však bylo naopak pozitivní, byla možnost nahlédnout do práce alespoň některých dalších workshopů a vnést do nich své podněty.

Nově se do konference mohli zapojit i ostatní mladí lidé po celé Evropě, kteří nemohli být osobně přítomni v Košicích, přesto prostřednictvím online dotazníků a video hovorů mohli hlasovat o navržených doporučeních vycházejících z jednotlivých pracovních skupin, sledovat v živých přenosech panelové diskuse s experty a pokládat jim dotazy.

To by však nemohla být konference mládeže, aby v organizačním a jiném podporujícím týmu nebyli mladí lidé. Dobrovolníci ze středních škol ochotně všem odpovídali na jejich dotazy a provázeli nás po celé dny konference. Bohatého a vynikajícího cateringu se zhostili učni z odborných hotelových škol a doprovodný program nemohl patřit nikomu jinému než právě mladým talentům. Kulturní program, který okouzlil a rozhýbal snad každého, zahrnoval například baletní vystoupení, koncert Celeste Buckingham nebo ukázky typických lidových slovenských tanců v doprovodu cimbálové muziky.

> Diskuse s odborníky z evropských institucí byly podnětné

Osobně jsem byla na konferenci mládeže poprvé a jsem z ní naprosto nadšena. Kromě výše vzpomenuté výtky ohledně někdy strohé formulace doporučení, a několika organizačních problémů s dopravou, bylo vše skvěle naplánováno a zrealizováno. Diskuse s odborníky z evropských institucí byly podnětné a pro mne jako studentku Evropských studií i velmi poučné. Entusiasmus mladých lidí z různých kultur, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje, čišel ze všech stran. A aktivní zapojení ministerských delegátů či členů evropských institucí a nevládních organizací byl fascinující. Bylo skutečně znát, že si všichni plně uvědomují problematiku, o které jsme debatovali, tedy začleňování mladých do rozmanité a inkluzivní společnosti, a že chtějí proti jejím nástrahám bojovat co nejúčinnějšími prostředky.

> Jsme budoucí generace tohoto světa

My, mladí lidé, ať už studující či pracující, ať už ze západu nebo z východu, ze severu či z jihu, jsme budoucí generace tohoto světa a máme tedy plné právo jako ostatní podílet se na politické participace, která se nás týká. Máte-li tedy možnost jakoukoliv činností se účastnit nejrůznějších aktivit, v oblasti formálního i neformálního vzdělání, které prohloubí vaše znalosti, zkušenosti či dovednosti, a díky níž budete moci porozumět současnému dění, neváhejte a chopte se ji, třeba formou zapojení se do strukturovaného dialogu nebo jiných podobných aktivit pro mladé.

Jen díky tomu budeme připraveni na život v multikulturní společnosti, ve společnosti, která bez násilí integruje odlišné, přesto něčím jedinečné subjekty, která bude dostatečně a řádně informována o všem kolem nás a která umožní rozvíjet individuální potřeby.

Pavla Hosnedlová

Mohlo by vás zajímat