Zuzana | 3. 11. 2017 11:43
Na konci října, ve dnech 23. - 26. 10., proběhla Evropská konference mládeže v estonském Tallinu.
V neobvyklém prostoru KultuuriKatel se setkalo 260 delegátů ze zemí Evropské unie a poprvé i ze sousedních partnerských zemí. Nesnadnou režii konference pomáhalo zvládat množství facilitátorů, moderátorů a dobrovolníků. Cílem setkání bylo vytvořit podklady pro otázky VI. cyklu konzultací strukturovaného dialogu, který bude zahájen v listopadu letošního roku.
Estonsko dostálo své pověsti moderní digitalizované země, organizátoři konference použili mnoho neotřelých metod k rozvinutí diskuse a vytváření myšlenkových map a spolupráce účastníků. To umožnilo sesbírat velké množství nápadů a názorů a zpracovat je různými formami. Využívaly se webové stránky pro sbírání souhrnů z diskusí, twitter pro pokládání otázek řečníkům a diskutérům nebo instagram pro prohlížení práce jednotlivých skupin.
Diskutovalo se i s odborníky, politiky a zástupci mládeže. Konference se tak účastnily osobnosti jako prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid, estonský premiér Jüri Ratas, Tibor Navracsics, evropský komisař pro oblast Vzdělání, mládeže, kultury a sportu nebo Luis Alvarado Martinez, prezident Evropského fóra mládeže.
Delegáti navrhli a probírali různorodá témata rozpracovávající hlavní téma cyklu “Mladí lidé v Evropě: Co bude dál?”: rovný přístup ke vzdělání, přístup na pracovní trh, neformální vzdělávání, participace mladých lidí na politickém dění, dobrovolnictví, zájem o názory jak aktivních, tak i méně informovaných mladých lidí, migraci, genderovou rovnost, marginalizované skupiny obyvatelstva, rozdíly mezi možnostmi mladých lidí žijících ve městech a na venkově, odpovědný přístup k médiím a sociálním sítím, ale také například mentální zdraví mladých lidí a prostředí, ve kterém žijí.
Konference v Tallinu byla od předešlých úvodních konferencí odlišná tím, že se konzultační otázky neformulovaly přímo na na místě. Po skončení konference se jimi zabývali odborníci. Ti je zašlou jednotlivým národním pracovním skupinám, jejichž koordinátoři vytvoří "národní verze" pro své konzultace. Výstupy z těchto konzultací mohou ovlivnit lidi s rozhodovací pravomocí na domácí i evropské úrovni a stát se jedním z výchozích podkladů pro vznik nové Strategie EU pro mládež.
