
V březnu 2021 jsem reprezentovala ČR na druhé konferenci 8. cyklu EU dialogu s mládeží, jehož cílem je umožnit diskusi mladých lidí s tvůrci politik. Současný cyklus se přímo zaměřuje na "Prostor a participaci všech," cíl 9 z celkem 11 evropských cílů mládeže. Na konferenci v Berlíně v říjnu loňského roku jsme stanovili celkem sedm požadavků pro zlepšení situace v participaci mládeže na veřejném dění. Od října pak probíhaly konzultace ohledně těchto „podtémat“ na úrovni jednotlivých států.
Ohledně výsledků těchto konzultací jsme se nyní s ostatními delegáty členských zemí EU a zástupci zainteresovaných organizací sešli v Portugalsku, předsedající zemi v Radě EU, a doporučili akce pro naplnění zmíněných požadavků pro cíl mládeže č. 9.
Já jsem pracovala na požadavku č. 1 - zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů na všech úrovních. Nejdříve jsme v naší pracovní skupině dávali dohromady problémy ze souhrnu výše zmíněných národních zpráv. Mezi problémy jsme pak hlasovali o těch, které nám přišli jako nejaktuálnější a nejdůležitější k řešení. Následně jsme se ještě rozdělili do menších skupinek pro hledání řešení na odhlasované „top“ problémy.
Shodou okolností jsme se v té naší sešli spolu s kolegou ze Slovenska, takže jsme čelili nevýhodě, co se týče rozhledu po EU, ale zas jsme měli celkem dobrý přehled o systémech, ve kterých participace mladých lidí na veřejném dění zatím příliš nefunguje.
Konkrétně jsme pracovali na problémech s komunikací a transparentností, jelikož tyto problémy byly pro mladé lidi mezi nejdůležitějšími faktory, které by se měly ze strany státních i mládežnických těles zlepšit.
Většina z naší širší skupiny zvolila jako nejdůležitější problém neschopnost národních rad mládeže (u nás ČRDM) dosáhnout na a oslovit mladé lidi tak, aby měli pocit, že se jedná o jejich organizaci, která je tu pro ně, jejich priority a pod jejich vedením. Nejdříve mě to jako priorita k tomuto tématu trochu překvapila, protože zlepšení komunikace vlády a státní správy je naprosto nezbytné a naléhavé téma, ale ve výsledku jsme z toho vytvořili velmi konkrétní akční návrh řešení.
Ten spočíval ve vystavění regionálních kanceláří rad mládeže, vytvoření efektivnějších strategií digitální komunikace, zvýšení mladých lidí v manažerských pozicích Rad, a vytvoření pravidelných setkávacích platforem, kde by se reprezentanti mládeže z těchto organizací (tj. i my jako ambasadoři dialogu) mohli setkávat s lidmi na vedoucích pozicích a sledovat vývoj v oblasti politik, které se týkají mladých lidí, a které jsme prosazovali. Tedy aby to nebyla jen fajfka v něčím diáři, že jsme tam vlastně byli a s něčím si dali práci a čas.
Součástí našeho návrhu byly nakonec po hromadných konzultacích s dalšími delegáty také nadnárodní organizace mládeže. U těch si osobně nemyslím, že by byl například problém s reprezentativností a transparentností, rozhodně ale třeba v dosažitelnosti pro mladé lidi z regionů.
Návrh naší skupinky, který jsem nakonec nadraftovala, byl zvolen v rámci naší širší skupiny na požadavek č. 1 a pak i vybrán všemi účastníky k prezentaci na závěrečném panelu. Měla jsem tu čest jej prezentovat jak na společné závěrečné schůzi všech delegátů, tak pak i účastníkům závěrečné diskuze, včetně náměstka pro mládež a sport Portugalska J. P. Rebeleho. S tím jsme měli také během konference velmi pěknou osobní diskuzi v rámci našich dialogů s významnými politickými osobnostmi v oblasti mládeže. Tam mimo jiné popisoval, jak se svým kolegům snaží vysvětlovat důležitost dialogu s mladými lidmi a poukázal na to, že "mladí lidé nejsou "budoucnost," ale jsou velmi přítomni tady a teď."
Moc děkuji za příležitost se konference zúčastnit a doufám v nějakou další kontinuitu v rámci celého cyklu, zejména z hlediska námi navrhovaných kroků ke zlepšení participace mladých lidí ve veřejném životě. Není to jen o tom, že si musíme my sami přinést židli, ale také o tom, že nám budou naše státní instituce a funkcionáři ukazovat, že na našem názoru a participaci záleží.
Karolína Lískovcová