
Evropská konference mládeže nabídla pestrý program, jehož součástí byly také dialogy s evropskými politickými činiteli a dalšími lidmi s rozhodovací pravomocí. Ve skupině s deseti mladými delegáty jsem tak měla možnost zúčastnit se inspirující debaty s Francizskou Giffey, německou federální ministryní zodpovědnou za mládež. Diskuze to byla velmi bohatá na témata i informace a pomohla mi zformulovat několik bodů, které by výrazně mohly pomoci i v Česku.
Konkrétně mě nejdříve zajímalo, jak funguje spolupráce mezi rezortem F. Giffey (rodinné záležitosti, senioři, ženy a mládež) a německým ministerstvem školství. Giffey ve své odpovědi vysvětlila, že obě ministerstva pracují v jiném kontextu, a kladla důraz na nezávislost organizací podporujících neformální vzdělávání, které právě spadají pod její kompetenci a nikoliv pod školství.
Zároveň popsala mezirezortní iniciativu „Společná strategie pro mládež“, ke které se zavázalo celkem devět federálních ministerstev a která má za cíl efektivně podporovat mladé lidi napříč oblastmi, které se jich týkají. Možná je utopické předpokládat, že bychom mohli něčeho podobného dosáhnout i u nás, ale pokoušet bychom se o to měli.
Dalším velmi důležitým tématem byla klíčová role komunikace ze strany vlády a vládních činitelů pro podporu a zapojení mládeže do rozhodovacích procesů - ať už pasivně vědět a pracovat s informacemi, či je přímo aktivně sdílet nebo využívat k vlastní angažovanosti ve veřejném životě. Správná a jasná komunikační strategie státu, zejména v době krize, je strašně důležitým aspektem pro úspěšné fungování občanské společnosti.
DALŠÍ POSTŘEHY Z KONFERENCE A VÝHLED DO 8. CYKLU EU DIALOGU S MLÁDEŽÍ
Velkým tématem na konferenci byly také volby od 16ti let věku. I když s tímto bodem souhlasím, nepřijde mi přínosné upřednostňovat zvyšování procent participace mládeže kvantitou spíše než kvalitou. Nadměrná pozornost tomuto tématu mi spíše připomínala honbu za chytlavým a hezky znělým řešením.
Poslední den konference jsme se rozdělili do pracovních skupin určených k formulaci politických požadavků. Konkrétně jsem se přidala k tématu zvýšení reprezentace a mládeže v rámci pasivního i aktivního volebního práva. Požadavek na volební právo od 16ti let jsme schválili. Zároveň jsem zde ale prosadila dovětek o nutnosti zkvalitnění formálního i neformálního vzdělání pro zlepšení schopností a zvýšení motivace mládeže pro participaci a zájem o veřejné dění. V závěru konference jsme pak tento a dalších šest cílů společně odhlasovali na plenárním zasedání.
Celkově mi ale na konferenci chybělo například téma rovnosti participace pohlaví, kterému se mimo jiné hodlám nyní v rámci 8. cyklu EU dialogu věnovat. Na své působení jako ambasadorka (wow, word nezná tohle slovo v ženském rodě…) strukturovaného dialogu s mládeží se velmi těším. Doufám, že i navzdory současné nelehké situaci budeme mít možnost zorganizovat množství zajímavých akcí a přednést případné návrhy činitelům na rozhodovacích pozicích.
Karolína Lískovcová
mladá delegátka na Evropské konferenci mládeže