Politika (není) pro mladý

Konference byla zahájena představením výsledků projektu CATCH-EyoU: Constructing Active Citizenship with European Youth. Projekt probíhal od roku 2015 v osmi evropských zemích, včetně zemí západní Evropy. Byl mezioborový a používal také různé metody získávání dat i jejich analýzy, od dotazníků, přes rozhovory a případové studie škol i projektů až po intervence ve školách. Věnoval se postojům mladých lidí a způsobům jejich zapojování do politiky, hledal odpověď na otázku, co ovlivňuje mladé lidi v jejich postojích a aktivitách na národní i Evropské úrovni. Zajímavé je zjištění, že se čeští mladí lidé ve svých postojích od mladých v západní Evropě zásadně neliší. Oproti dřívějšku, kdy byla pod vlivem režimu důležitou hodnotou pouze práce, dnes se dostávají do popředí i hodnoty, jako je smysluplné trávení volného času nebo mezilidské vztahy. Výzkum ukázal, kolik procent mladých lidí je pasivních, kolik je „digitálně aktivních“, kolik v tzv. „stand by“ režimu, tedy aktivních v případě, že pociťují, že si to okolnosti už žádají, a kolik zcela aktivních. Zároveň popsal, jaké jsou překážky, brzdy a příležitosti participace a jak na rozvoj politické participace mládeže může působit škola a kde a v čem jsou její limity. Důležité je zjištění, že lokální participace je pozitivní pro participaci národní a že pocit národní identity posiluje pocit té evropské.

V následující panelové diskusi se hovořilo o tom, jak může škola a společnost podpořit občanské zapojení mladých lidí. Panel nabídl různé úhly pohledu: za ČRDM hovořil Jan Husák, zapojili se Jakub Ondráček z Generace s názorem a Katarína Čavojská ze Slovenské rady mládeže, za FSS Masarykovy Univerzity diskutoval Jan Šerek. Ve zvyšování zájmu studentů o participaci jsou úspěšnější školy, které aktivně zapojují studenty a žáky do výuky, školních parlamentů, studentských projektů a spolků. Parlamenty ale musí být funkční, jinak žáky a studenty spíše demotivují. Aktivnější jsou vždy žáci, kteří si tuto zkušenost už přinášejí z jiných kontextů. Vše do velké míry závisí na osobnosti učitele a na tom, že se vyučování podřizuje tlakem na dobré známky a snahou složit zkoušky.

Ve druhém diskusním panelu se debatovalo o vztahu mladých lidí a společnosti a o vztahu mladých Čechů k Evropské unii. V panelu zasedli Michael Murad (EUTIS), Katarína Klingová (GLOBSEC), Václava Kříž (Mladí občané) a Petr Macek (FSS Masarykovy Univerzity).

Workshopy přinesly praktické informace o participaci mladých lidí. Vojtěch Benda seznámil účastníky se základy facilitace a umění práce s různorodou skupinou, Katarína Hozlárová a Nikola Gajdošová se ve workshopu (Ne)schopní čelit výzvám zaměřily na politické postavení mladých Slováků. Zdenka Strnadová účastníky workshopu Přemýšlet o světě – jak být aktivními už od základní školy seznámila s možnostmi, jak do školních hodin vnášet témata aktivního občanství. Michal Vyvlečka z ČRDM se věnoval tomu, co dělá demokrata demokratem – tedy tomu, jak vést mladé lidi k tomu, aby získávali občanské kompetence a byli připraveni se zapojovat do občanské společnosti. Zuzana Wildová a Václav Kříž, také z ČRDM, představili konkrétní způsoby participace a strukturovaného dialogu s mládeží a hovořili o praktických postupech i překážkách, které na cestě každé aktivity mohou nastat.

Konference přinesla mnoho zajímavých námětů v podobě výsledků výzkumu i v podobě poznámek odborníků různého zaměření a nastolila opět nové otázky do budoucna. Díky mezioborovosti účastníků se projevila různost pohledů na tyto otázky, ale také široká škála možných odpovědí.