Michaela | 11. 11. 2014 21:28
Článek o tom, jakou zkušenost si z Evropské konference mládeže odvezla jedna z účastnic.
Dne 12. – 15. října se v italském Římě uskutečnila Evropská konference mládeže, která byla součástí tzv. evropského strukturovaného dialogu, a byla věnována tématu politické účasti mladých lidí a jejich přístupu k lidským právům. Evropský strukturovaný dialog je pojem, pod kterým se skrývá proces umožnění a současně nastavení podmínek pro komunikaci mladých lidí s politiky, úředníky a všemi, kteří svou činností mohou ovlivňovat život mladých lidí. Za Českou republiku na konferenci odjížděli kromě zástupců vlády i mládežníci jako já. Když jsem se o možnosti na konferenci odjet dozvěděla, dlouho jsem neváhala a okamžitě vyplnila přihlášku a dotazník. Momentálně dokončuji poslední ročník Právnické fakulty Masarykovy univerzity a ve svém volném čase se zajímám se o oblast lidských práv, zejména zpřístupnění všech lidí k jejich právům. Možnost účastnit se konference tak pro mě byla výzvou a příležitostí se aktivně zapojit do procesu strukturovaného dialogu.
Samotný program konference byl rozdělen do dvou témat -politická účast mladých lidí a přístup mladých lidí k lidským právům, přičemž každému z těchto dvou témat byly věnovány samostatné workshopy a panelové diskuze. Úkolem delegátů bylo co nejlépe analyzovat situaci ve vlastní zemi obohacenou o soukromé zkušenosti a nápady, které bylo možné následně reflektovat při tvorbě konkrétních doporučení. Hlavním cílem konference bylo zmapovat situaci účasti mladých lidí v politice a jejich přístupu k lidským právům v jednotlivých členských státech, tak, aby jednotlivé závěry (např. zavedení nezávislé osoby ombudsmana pro ochranu práv mladých lidí, zavedení občanské výchovy na všech stupních formálního vzdělávání, podpora neformálního vzdělávání, atd.) mohly být analyzovány a následně předloženy Evropské unii.
Organizátoři konference se snažili vytvořit koncept, který by umožnil získat praktické informace z jednotlivých členských zemí a zajistit tak zmapování situace, které nebude nijak zkreslené a odtržené od reality - dle mého názoru však k dosažení tohoto cíle ještě kousek chybí. Jako hlavní nedostatek jsem spatřovala zejména strukturu workshopů, ve kterých nebylo příliš prostoru pro hlubší diskusi, neboť její větší část byla věnována tvorbě závěrečného článku limitovaného počtem slov, který měl vystihnout situaci pokrývající všechny členské země, což vedlo k tomu, že z účastníků, kteří by mohli předat spoustu zkušeností, se často stali lingvisté, jejichž hlavním cílem bylo vytvořit obsahově téměř všeobjímající popis situace na zvolené téma. Tento výstup byl dále předán analytikům, kteří ho s pomocí rodilých mluvčí přeformulovali a doporučili ke zveřejnění. Domnívám se, že mnohem lepším postupem by bylo zmapování situace třeba jen tím, že bude účastníkům dán prostor pro diskuzi a šíření informací a zkušeností z jejich zemí, které by dále mohlo analytické oddělení zpracovat do podoby závěrečného výstupu o požadované formě. Splnění hlavního cíle konference by také dle mého názoru prospěla větší rozmanitost účastníků, zejména zahrnutí lidí z praxe, kteří by mohli přinést odlišné pohledy na věc a doporučit kroky, které by bylo možné prakticky uskutečnit a situaci v členských státech tak zlepšit.
Pro mě osobně byla konference přínosnou zejména díky navázání nových kontaktů, seznámení se zajímavými lidmi, pochopení konceptu strukturovaného dialogu a dalších kroků, které se dějí v oblasti politiky mládeže. Bohužel jsem z výše uvedených důvodů neodjížděla s pocitem úplného využití potenciálu celé akce, což je obrovská škoda s ohledem na čas i finance, které organizace musela stát. Doufám tedy, že organizátoři do budoucna vezmou v potaz zpětné vazby účastníků a celý proces se podaří vylepšit natolik, aby přinesl kýžené výsledky. Konference pro mě měla současně obrovský motivační efekt, který by se zajisté neměl opomíjet a za který vděčím všem, kteří se konference zúčastnili nejen jako organizátoři, ale i účastníci.
