
Ve středu 18. 2. se v Evropském domě v Praze konala poslední ze tří zimních diskuzí v režii Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog s mládeží. Tématem setkání bylo **„Je práce s mládeží “školou demokracie“ pro mladé?“**
Účastníci debaty vytvořili zajímavý reprezentativní vzorek v oblasti práce s mládeží, neboť mezi nimi byli zástupci Junáka, studentské organizace AIESEC, spolku Mladých občanů, ale i učitelka občanské výchovy zároveň se zkušeností z neformálního vzdělávání mladých. V roli hostů se představil Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže a Jan Husák, vedoucí Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog.
A. Sedláček otevřel diskuzi příspěvkem, ve kterém mimo jiné uvedl, že zapojení mladých lidí do společnosti prostřednictvím spolků je nutné, neboť si tímto způsobem organizace vychovávají dobrovolníky pro budoucí činnost. Rovněž nastínil, že výuka k demokracii a občanskému životu se různí sdružení od sdružení a jen historie ukáže, které metody jsou úspěšné.
> Krátké představení přítomných zástupců spolků nastínilo různorodost a rozmanitost jejich sdružení.
Jedni se přímo zapojují do rozhodování ve městě, druzí se „pouze“ učí samosprávě pod dozorem dospělých, třetí se na simulaci politického orgánu učí demokratickému procesu od A do Z. Diskuse o tématu byla pestrá, ale jedno téma procházelo všemi názory: principy práce s mládeží. Na několika bodech se zúčastnění shodli,
a to zejména na principech práce s mládeží.
> Mezi jmenovanými principy byla především osobní odpovědnost mladého člověka, rozvoj dítěte směrem k aktivnímu občanskému a politickému životu, nebo vedení k umění kompromisu.
V principu se všichni diskutující shodli na tom, že cílem výchovy k demokracii je stav, kdy se mladý člověk „umí ozvat“. Na bedrech pracovníků s mládeží leží úkol snažit se tuto schopnost u mladého člověka rozvíjet a podporovat.