Michaela | 13. 7. 2015 15:07
Během léta Vám chceme představit skvělé eseje, které k nám dorazili na začátku tohoto roku. Esejistická soutěž byla spojena s první z konzultací ke IV. cyklu Strukturovaného dialogu EU s mládeží na téma posílení postavení mladých ve společnosti.
**Zdravím všechny čtenáře, kteří se právě rozhodli přečíst si tuto esej.**
Esej by měla odrazit myšlení mladého člověka, žijícího v této zemi. Pokusím se odpovědět na
některé otázky a možná také někomu objasním, jaké jsou myšlenky a jak dnešní
Českou republiku vidí její 16letý občan.
Ze začátku začnu otázkou, jejíž náplní a klíčovým slovem je důvěra. V každém
vztahu, ať je to vztah partnerský, přátelský nebo obchodní je důležité prohlubovat
důvěru. Samozřejmě i ve vztahu mladý člověk-politik. A jak tuto důvěru prohlubovat
nebo chcete-li posilovat? Zdá se, že je to až nemožné.!
> Mezi každodenním přídělem
> informací z televize, tisku i rozhlasu o tom, jak ten politik vynadal druhému není moc
> reálné, aby mladý člověk viděl v politikovi, potažmo osobě týkající se veřejného dění,
> nějaký „vzor“, ke kterému by vzhlížel a choval k němu určitý druh důvěry…
Bezesporu by mladý člověk uvítal pozitivní zkušenost s politiky. Ano, uvědomuji si, že se každý mladý člověk nemůže denně stýkat s vysoce postavenými politiky, ale pokud je mi známo, **každé město disponuje městským zastupitelstvem**.
Zastupitelé daného města by se mohli více zajímat o mladé, pořádat s nimi besedy a
další akce různých druhů, tak by se dostali mladým do povědomí a mladí by pak byli
naplněni pocitem, že se mohou na někoho obrátit a v zástupcích města budou cítit
určitou oporu. Zastupitelé měst nemohou zapomínat na to, že mládež, ať chceme
nebo nechceme, je budoucností, jak pro město, stát a nebojím se říct i pro svět. Jak
si mládež město vychová, takovou jí bude mít, což platí i pro rodiče. Po tomto
postupu se může stát, že mladí lidé přenesou své zkušenosti na rodiče, protože
řekněme si otevřeně… Mladí lidé v mém věku jsou ještě poměrně dost ovlivňováni
rodiči a prostředím ve kterém žijí. A to ani nemluvím o volbách. Podívejme se, jaká je
v ČR volební účast. To opět ukazuje, že je to lidem jedno, protože kdyby nebylo,
něco by dělali. Jednodušší je však nadávat na politickou situaci a vládnoucí skupinu.
Vím, že NPDM dělal v minulém roce akci Vím proč volím on tour. Nevím, jak tato
akce probíhala v jiných městech, ale dle mého se ve městě kde chodím do dětského
zastupitelstva s moc velkým úspěchem nesetkala…
**A jak to mám já s politiky?**
Zatím jsem měla možnost poměrně dobře poznat jen pár
politiků z řad zastupitelstva města, kde navštěvuji dětské zastupitelstvo. Uznávám,
že některé nemusím, ale když to vezmu jako celek, jsem spokojená. Mohu tedy říct,
že mám vcelku dobré zkušenosti a vidím v zástupcích města zájem o mládež a to i
několikrát do roka.
> Zástupci města ve spolupráci s námi (dětským zastupitelstvem)
> každoročně pořádají, mimo jiné i tzv. Fórum S Vámi ovšem, Ovšem!
Tentokrát s mládeží, na kterém se zástupci městského zastupitelstva mládeže a zástupci z řad
žáků základních i středních škol snaží hledat ty největší problémy města v daných
oblastech. Poté se jich vybere deset, o který se hlasuje a s prvními třemi se dále
pracuje. Zatím vždy se s našimi návrhy dále pracovalo. Pro příklad mohu uvést
vybudování Discgolfového hřiště, které ve městě vzniklo v minulém roce. Ještě bych
dodala, že všechny vztahy musí být oboustranné, myslím tím to, že politik, jakožto
veřejná osoba, něco reprezentující by se měla chovat podle určitých zásad, to je asi
bez dalších debat.
> Také by mladý člověk neměl věřit jen tomu, co se řekne někde v médiích a sám si udělat obrázek o tom, jak to v politickém světě vůbec funguje.
Určitě se mladí nemohou řídit tím, že jim nejmenované televize ukážou zprávu, jak
náš vysoce postavený politik mluví nevhodně. Každý z politiků nemusí být takový!
Smutnou pravdou však je, že většinou ti politici, kteří se snaží být dobrými a
čestnými zastíní ti, kteří se nechovají zrovna nejlépe. Pak už v tom všem hrají
podstatnou roli média, která raději mluví o těch neslušných, než o těch, kteří se o
něco opravdu snaží.
**Tímto se dostavám k další otázce, a sice proč se mladí lidé nechtějí zapojovat do
politického dění…?**
Dle mého názoru je to velmi individuální. Někteří cítí z politiky jen
to zlé, někteří necítí zodpovědnost a nedochází jim, že zanedlouho budou uprostřed
politického dění a jestli chtějí nebo ne na to se jich nikdo ptát nebude.
Ačkoli to možná některým nedochází, politika ovlivňuje vše, s lehkou nadsázkou
řečeno…
> Zkrátka mám pocit, že mladým lidem, zejména v mém věku, přijde
> naprosto lhostejné co se kolem nich děje.
Je pro ně jednodušší usednout k počítači, připojit se na nějakou sociální síť a “lajkovak“ nesmyslné stránky nebo hrát online hry. Například mým spolužákům jsou naprosto cizí pojmy jako Národní parlament
dětí a mládeže, Česká rada dětí a mládeže, participace apod.
Myslím, že tato situace je při nejmenším smutná. Uznávám, že například Národní
parlament dětí a mládeže je možná málo v povědomí mladých, ale na konec…Kdyby
se mladí zajímali, i k tomuto „uskupení“ by došli. Mě osobně někdy malinko demotivuje obtížnost zisku pravdivých informací, proto každou informaci z médií beru s určitým nadhledem – mluvím z vlastní zkušenosti.
A rázem se dostávám k poslední otázce, na kterou v této eseji budu odpovídat –
**Pomáhá ti někdo rozumět politice a zapojovat se do veřejného dění? Jaké máš
možnosti? Které z nich využíváš?**
Prvopočátek mého porozumění politice bych hledala u nás doma.
> Můj táta se zajímal a zajímá o politiku a předával mi své poznatky.
Do veřejného dění jsem se já sama
začala zapojovat asi v sedmé třídě ZŠ, kdy jsem se dostala do Rady žáků na naší
ZŠ a zároveň i do městského dětského zastupitelstva. Poté má cesta pokračovala do
krajského zastupitelstva dětí a mládeže a výš, do NPDM. Řekla bych tedy, že jsem své dosavadní možnosti využila.
**Tímto bych asi celou esej ukončila… Doufám, že to k něčemu bude!**
Děkuji za možnost vyjádření se a přeji hezký den!
V Příboře dne 15. 2. 2015
**Anna Murková**
