Michaela | 30. 10. 2021 18:59
Pojďme vylepšit studentské parlamenty! Právě to jsme si řekli se skupinkou studentů v únoru roku 2021. Studentské samosprávy (parlamenty) totiž jsou důležitou částí života na škole, ale často se potýkají s mnohými problémy.
Význam studentských parlamentů a jejich problémy
O studentských parlamentech se v posledních letech mluví jako o jednom ze stěžejních prostředků, díky kterým mohou studenti získat hlas a částečně se podílet na rozhodovacích procesech. Jejich dalším cílem, jež je s prvním úzce spjatý, může být, že skrze činnosti v parlamentu poskytnou studentům možnost získávat kompetence pro demokratickou kulturu - např. kritické myšlení, občanskou uvědomělost, samostatnost, respekt, otevřenost, aktivní naslouchání, spolupráci a řešení konfliktů (více viz Obrázek 1 nebo zde).
Ačkoli tedy studentské parlamenty mohou hrát nejen v životě studentů a školy významnou a kladnou roli, potýkají se velice často s obtížemi různého rázu. Řeší potíže vyplývající z konkrétního kontextu školy, jako je nedůvěra vedení školy, pedagogů a spolužáků, nesnáze s kontinuitou parlamentu, jeho vnitřní kulturou a také neschopnost efektivně propagovat svoji činnost. Dále je třeba zmínit kontext na systémové úrovni, který komplikuje samotnou existenci parlamentů na většině škol. Jsou spíše v šedé zóně a podpory se jim přímo dostává pouze v jednom odstavci Školského zákona: “d) [právo] zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,”- § 21 odst. d) 561/2004 Sb. Jinak žádná úprava samotného fungování parlamentů neexistuje; aktivní podpora není bohužel podchycena už vůbec. Zásadní překážkou v dlouhodobém a efektivním fungování parlamentu nicméně je, že jednotlivé problémy jsou navzájem úzce provázané, a je tudíž velice náročné je vyřešit.
Vývoj naší skupiny
S vědomím nedostatečné pomoci parlamentům vznikl v zimě roku 2020/2021 i náš projekt, a to pod hlavičkou Strukturovaného dialogu s mládeží v projektu mladých ambasadorů. Hlavní cílem je pomoci parlamentům, předně na středních školách. Jenže celá problematika, kterou jsme se rozhodli řešit, byla velmi široká, a tak bylo i mnoho způsobů pomoci. Ze začátku jsme se proto s několika studenty napříč celou republikou začali bavit o tom, co (ne)funguje a jaké vůbec máme s parlamenty zkušenosti. Po několika schůzkách diskutování o všem možném jsme došli k závěru, že naším cílem bude tvorba příručky.
Proč příručka?
V České republice existuje několik materiálů pro parlamenty (např. od CEDU - Centrum demokratického učení, ČSU - Česká středoškolská unie), ale je jich málo a mají specifické zaměření. U CEDU se jedná primárně o zaměření na koordinátory parlamentů základních škol, ČSU se soustředí hlavně na založení parlamentů. My máme v úmyslu vytvořit příručku, od které se „odrazit“ a pomoci si, když parlament začíná. Taktéž bude užitečná, když si členové parlamentu neví rady, chtějí se inspirovat v další tvorbě nebo se poučit. Zároveň chceme využít a uložit zkušenosti studentských samospráv za posledních 20 let, kdy velká část z nich vznikla, a to v duchu „od studentů pro studenty“.
Výzkum
Abychom mohli vůbec něco začít tvořit, potřebovali jsme data, znalost prostředí - ne jen zkušenosti úzké skupiny lidí. Vytvořili jsme si proto seznam patnácti otázek, které nám měly odkrýt základní skutečnosti o parlamentech - jaká je jejich hlavní myšlenka, jaká je organizační struktura parlamentu nebo na jaká úskalí funkční parlament naráží. Oslovili jsme co největší vzorek fungujících parlamentů a následně se s nimi nad otázkami sešli. Z 30 rozhovorů nám vzešlo nemálo podnětů pro další práci - více se o nich dozvíte v dalším článku.
Spolupráce
Ač jsme výzkum prováděli primárně bez pomoci již fungujících sdružení, jako je NPDM (Národní parlament dětí a mládeže, momentálně bohužel nefunguje plně) a ČSU, navázali jsme s nimi spolupráci, kterou do budoucna plánujeme rozvíjet. Totéž platí o institucích, jako je Centrum občanského vzdělávání, CEDU, ale i o odbornících na téma parlamentů, jako je Mgr. Jan Husák. Právě s nimi jsme se potkávali v průběhu léta 2021 a některé z výstupů ze setkání budete mít možnost vidět i zde.
Co dále?
Už na začátku jsme si říkali, že jakákoliv pomoc směřující k parlamentům v České republice je komplexní, ale po rozhovorech se znalci z oboru jsme do hloubky pochopili souvislosti. Provázanost se vzdělávacím systémem je tak těsná, že se jeho jednotlivé problémy nutně projevují i v parlamentech. I přesto v naší práci máme v plánu pokračovat a postupně parlamentům pomáhat. V průběhu podzimu budeme mít připravenou první část příručky, která bude shrnovat základní poznatky o parlamentech - jejich stručnou definici, cíle a význam, organizační strukturu a fungování a aktivity. Navíc se chystáme některé z výstupů prezentovat i zde - dnešní shrnutí je totiž pouhým krátkým úryvkem z celku. Taktéž budeme některé palčivé otázky a zjištění rozebírat veřejně na diskuzích a společně je budeme konzultovat i se zmíněnými organizacemi a odborníky. I proto bychom vás chtěli vyzvat, abyste se přidali ke sledování naší FB stránky a případně nám napsali, pokud byste měli jakýkoliv nápad, připomínku nebo se do naší iniciativy chtěli přidat.
Můžete se těšit na článek o našem výzkumu!!
Jakub Vašák, František Vaník a Barbora Vlasáková
